Když vyjde počasí ...

Konec prázdnin jsem s klukama prožila v Praze a jejím okolí. Náš výlet jsme začali na Posázavské stezce (hlavně kvůli našemu železničnímu nadšenci Jirkovi, abysme se projeli legendární lokomotivou Bardotkou a mohl si ji vyfotit). Tenhle nádherný kousek přírody pod Medníkem, o kterém tak krásně zpívají Nedvědi, mě naprosto uchvátil a myslím, že jsme tu nebyli naposledy.

Z Prahy jsme tedy jeli Bardotkou do Petrova u Prahy, prošli jsme se podél Sázavy k Pikovické jehle, vrátili jsme se zpátky na nádraží a pokračovali vlakem až do Čerčan. Další procházka kolem Sázavy a pak zpátky jinou Bardotkou do Prahy.

Ubytovali jsme se v Hostelu Kolbenka www.kolbenka.com Výborné ubytování za slušnou cenu, nedaleko metra.

 

 

Druhý den jsme jeli na Újezd a chtěli jsme se svézt lanovkou na Petřín. Fronta na ni ale byla velikánská, tak jsme si za krásného počasí vyšli nahoru pěšky. Nádherné výhledy cestou stály za to.

 

 

Pokračovali jsme kolem Lorety na místo, které si myslím, že ani mnozí domorodci neznají - na Nový Svět. Nádherné zákoutí pod Pražským hradem, kde se zastavil čas. A roubenka (kterou kdysi vlastnil Arnošt Lustig s Otou Pavlem) je naprosto kouzelná.

 

 

Přes Hradčanské náměstí s vyhlídkou na skoro celou Prahu, a po vejití do areálu hradu, jsme na druhém hradním nádvoří odbočili doleva a po pár metrech vešli do nádherné Královské zahrady.

 

 

Prošli jsme jí a dále se vydali přes Chotkovské sady na Letnou. Tam, u Hanavského pavilonu jsem udělala fotku Vltavy a jejich mostů, kterou jsem chtěla už dávno vyfotit a nikdy jsem tam nedošla (a taky Jirka vyfotil mě).

 

 

Sešli jsme z Letné dolů a vešli do oázy klidu - do Valdštejnské zahrady. Ani jsem netušila, že pár kroků od metra je taková nádhera.

 

 

A protože byl nádherný den, kluci odpočívali na lavičce na nábřeží s takovýmto výhledem.

 

 

Já jsem si splnila svůj sen, vyšla jsem na Staroměstskou mosteckou věž a podívala se na Prahu shora. Nádhera...

 

 

Potom už následovala zasloužená večeře, pro kluky kde jinde, než ve Výtopně na Václaváku.

 

 

Třetí den jsme autobusem jeli do vesnice Mořina, odtud jsme šli kolem "českého grandkaňonu" - lomů Velká Amerika, Mexiko, Kanada a Malá Amerika na Karlštejn.

 

 

 Ani nemám slov, co k němu napsat. Něco tak nádherného a monumentálního jsem nikdy neviděla.

 

 

Byly to nádherné tři dny. Když vyjde počasí je krásně všude. My jsme si tentokrát vybrali Prahu a místa poblíž. Zase jsem se přesvědčila o tom, že Praha je nejfotogeničtější město na světě, a že je mi v ní tak dobře, jako bych tam v minulém životě někdy žila. Jinak si to neumím vysvětlit.

 

P.S. Čtvrtý den jsme za deště odjeli vlakem domů :-)