sobota 19. března 2016

Praha, město věží

Ottův slovník naučný praví:
 
"Žádné veliké město vnitrozemské neskýtá tolik skvostných rozhledů jako Praha. Proto již Aeneas Sylvius nazval ji perlou měst a Goethe o ní řekl, že jest v koruně nejdrahocennějším kamenem."
 

To jsou ony - věže Chrámu Sv. Víta, Kostela Sv. Mikuláše, Malostranská mostecká věž, Staroměstská mostecká věž, věže Klementina, Prašná brána, věže Kostelů Sv. Františka z Assisi a Nejsvětějšího Salvátora, Staroměstská vodárenská věž, věže Týnského chrámu, Vodárenské věže, věž Staroměstské radnice, Žižkovská televizní věž a desítky dalších. A ty výhledy z nich :-)
 





Nejvíce se mi líbilo ve zrekonstruované Jindřišské věži, která má celkem 10 pater, až nahoru se dá vyjet výtahem. Horní patro se zvonkohrou u stropu je vyhlídkové, ve dvou patrech je restaurace, taky je tam galerie, Muzeum věží, Pocta Jindřišské věži ...


Krásný začátek jara ve stověžaté Praze ...

Krásky z Fata Morgany

... z výstavy Orchideje - královny opylovacích triků,
konané ve skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě v Praze - Troji
 

 
 
 
 
 

pondělí 7. března 2016

Kamélie v čajové zahradě

... je název výstavy, která probíhá ve Velkém skleníku v Květné zahradě v Kroměříži ...
 







Motto výstavy:
Připomeňte svým očím, že příroda je plná barev!
 
Nádhera, která pohladí.

sobota 5. března 2016

Pohlazení pro oko ...

... i pro duši - Sbírkové skleníky ve Smetanových sadech v Olomouci ...

 
... palmový ...
 

 
... kaktusový ...
 
 
... tropický ...
 
 
 
... subtropický ...
 
 
... a na rozloučenou pohled shora na Olomouc z 18. patra mrakodrapu RCO ...
 
 

sobota 13. února 2016

Cimbálovka

Je to neuvěřitelných 20 let, kdy jsem poprvé u vínka slyšela hrát tyhle šikovné chlapce (a taky děvčata) - cimbálovou muziku Primáš. Písničky, víno, zpěv - nádherné pohlazení po duši.


Pod tým naším okénečkem, V Zarazicách krajní dům, Jede šohaj z Vídňa, Ide poštár ide, Kdo má počernů galánku, A já taká dzivočka, Rožnovské hodiny, Ej zomrela mi žena, Rež, Vinohrady, vinohrady, Vínečko bílé ...
 
A tuhle máme s mojí kamarádkou Jaruškou nejradši:
Prší, prší, len sa leje
a já chodím bez nadeje,
nik mi chleba neukrojí,
ani vínka nenaleje.
[: Mal som milú, už ma nechce,
nech ju za to Pán Bôh ztresce.
Nie však velmi, len tak málo,
aby sa jej nič nestalo. :]

Vietor fúká, lístie padá
a do duše smútok sadá.
Nič ma v svete nepoteší,
už ma milá nema ráda.
[: Hoci iných tisím poznám,
ju predsa len vždy tak rád mám.
Prečo mňa Bôh tak potrestal,
že som ju lúbiť neprestal. :]

Jedného dňa vrátíš sa mi
a budeme spolu sami
v našej malej zahrádôčke
na lavičke pod lipkami.
[: Nespýtám sa, kde si bola,
nepoviem ti zlého slova.
Veď, ty si moja veľká láska,
ty si moja sedmikráska. :]

sobota 6. února 2016

Moudra pana Wericha

... protože jsem ráno zaslechla v rádiu, že dnes je to 111 let, co se Jan Werich narodil ...

Ve slavné pohádce Byl jednou jeden král


„Čeština je krásná řeč. Ona má obrovskou plejádu slov pro obyčejný věci. Třeba kulaťoučké jablíčko. To neřeknete jinou řečí. Angličan musí říct “a litte round apple“, malé kulaté jablko…. Tomu přece chybí barva i vůně.“

„Čím víc člověk znamená, tím méně smí kiksnout.“

„Člověk je doma tam, kde si pověsí klobouk.“

„Člověk má dělat to, co umí, co potřebuje ke štěstí.“

„Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému.“

„Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk.“

„Člověk, který nikdy neplakal, nežil opravdový život.“

„Dobré divadlo začíná dobrým vrátným“

„Jedna ženská vidí někdy dál než pět mužských s dalekohledem.“

„Jen kdyby lidi nedělali pořád stejné a staré chyby, a zvykli si, že jeden druhého vždy šidí, bylo by na světě o tolik míň hádání, jenže ti lidi by nebyli lidi, kdyby neměli chyby, a ti, kteří by tu bez chyby zbyli, na co by tu vlastně byli a k čemu by tu vlastně žili bez chybování?“

„Kde blb, tam nebezpečno.“

„Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“

„Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“

„Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí - čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“

„Malí se vždycky bojí velkých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.“

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“

„Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.“

„Nejenom očima a ušima vede cesta k člověku, ale také srdcem a citem.“

„Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“

„Nejkrásnější hudba je lidský smích.“

„Největší umění je být živ po svém.“

„Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem.“

„Nemysli. Když myslíš, tak nemluv. Když mluvíš, tak nepiš. Když píšeš, tak nepodepiš. Když podepíšeš, tak se nediv.“

„Není šedivých dnů. To jsou jen unavené oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost.“

„Neříkej, že nemůžeš, když nechceš, Protože přijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko horší: budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.“

„Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.“

„Přátelství je součást lidského štěstí.“

„Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží.“

„Smích je svátkem obličeje.“

„Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.“

„Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá.“